Karta patnáctá

21. října 2016 v 0:45 | Yami |  Dům z karet
Probuzení



Svalila jsem se na postel a těšila se na to úplné ticho, co bylo tak nějak správné. Jenže ten pocit správnosti nepřicházel. Zmizel do dálky...

Někdo něco šeptal, něco říkal, něco...

,,Tak, co uděláme?" Prsty jsem si prohrábla vlasy, vstala a protáhla se. Spala jsem dlouhou dobu. Snad týden. Možná i víc. Čas jsem nedokázala měřit.
,,Co si dáme?"
,,Kedlubnu?"
,,Ne, to není dobrá večeře... Dáme si..." V očích se mi blýsklo a potichu jsem se vydala pryč z tohohle domu. Rozrazila jsem vstupní dveře a do obličeje se mi opřel ledový vítr s deštěm.
,,Tak akorát počasí!" Výskla jsem si a s poskakováním jsem se vydala po zablácené příjezdové cestě.

Klepot na dveře. Bouchání na dveře. Lomcování s dveřmi. Vyděšená tvář správcové.
,,Co tady děláte?"
Její vyděšený výraz stál za to. Crčela ze mě voda.
,,Musíte se rychle převléci do suchého oblečení! Zatopím vám v kamnech ve společenské..." Zvednutá ruka ji zastavila.
,,Vanu."
Bez jakýchkoliv dalších připomínek se hned otočila a šla rychlým krokem připravit koupel.
Šla jsem po žulové podlaze ve vstupní hale. Zůstávaly za mnou zablácené stopy a kaluže vody. Šla jsem pomalu. Jeden krok za dobu. Natáhla jsem ledovou ruku k zábradlí a pomalu vyložila pravou nohu na první schod.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama