Mé sny, mé cíle a kakao

19. října 2016 v 22:16 | Yami |  Vzkazy ve skleněné láhvi
Vím, že někdy můžu znít jako psychopat nebo jako někdo, kdo to nemá v hlavě srovnané... Ale někde si ten distress musím vylít... Ale takhle jsem vlastně ani začít nechtěla.
Chtěla jsem začít tím, že mám kakao. Nejtěžší je vždycky začít.
Mám kakao, až na to, že jsem si ho chtěla udělat dřív. Chtěla jsem sedět někde v hezké kavárně, mít na sobě nějaké věci, co vypadají draze a důležitě popíjet kakao ze šálku a u toho se dívat z vitríny ven na lidi, co by šli do kopce po kočičích hlavách v tom dnešním nečase. Já bych si tam seděla hezky v teple, klidu... Nemusela by ani hrát žádná hudba. I když nějaký kavárenský klavírní slow jam by neuškodil.
Chtěla bych takovou tu pohodu, mít kolem sebe bublinu, sedět v tom pohodlném křesle kavárny...
Místo toho tady mám narychlo zpachtěné kakao, poslouchám slow jam mojich oblíbených písniček a ven se koukat nemůžu, protože tam je stejně tma.
Příští letní prázdniny si někam musím zaletět. Asi do Jižní Koreji. Mansae!
Ne, nemám depresi. Jenom jsem už tak nějak asi cynická ke svému vlastnímu životu. Momentálně.
A stejně si to nikdo nepřečte. Haha. Ale mám sen, že jednou budou lidi moje žvásty číst s takovou vervou, že ve všem něco najdou a budou hledat modré záclony a depresi, i když to budou jenom modré záclony. A sušenky.
Pokud mě budete chtít podpořit, pošlete mi esíčka. Nejlíp takový balíček, kde budou samé vanilkové. Adresu sdělím jedině osobně. Díky.
A... Došlo kakao. Další se mi už nechce dělat.
Tak třeba zase zítra.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 19. října 2016 v 23:06 | Reagovat

Jak já takové stavy znám :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama