Cestující svědomí

5. listopadu 2016 v 11:49 | Yami |  Cestovní atlas
Tenhle článek do téhle rubriky opravdu nepatří, ale tak nějak jsem nechtěla vytvářet novou rubriku jenom kvůli tomuhle jednomu článku. Možná v budoucnu něco vytvořím, až toho bude víc.
Konečně jsem se vyspala. Teda aspoň myslím. Spala jsem přerušovaným spánkem až do 11.
Narozdíl z noci ze čtvrtka na pátek, kdy jsme se spolubydlící na kolejích tak nějak objevily švába. Teda rusa domácího podle jeho správného názvu. Nebyl od nás. Ta svině musela přijít od někoho jiného, protože jsme pak všechno prohledaly a nikde nic nebylo. Nebyl náš. A já zabila švába.
Ten pocit, když jsme se oba na sebe překvapeně koukali v kuchyni a ani jeden se nepohli, protože jsme věděli, že ten druhý se na nás kouká, byl zvláštní. Já, velký nemotorný obr, on, malá rychlá nevítaná svině. A to měl ještě takové velké kukadla.
Jak chytnout švába, který je pomalu rychlejší jak moucha, když nemáte plácačku?
No, zahnala jsem ho do kouta a nastříkala na něj nějaký sprej. Byl pak jak zhulený. A voňavý. A pak jsem ho zaplácla.
Teď je na balkoně v plastové lahvi v posmrtném vězení... Nebo snad rakvi?
Lituju, že jsem ho zabila, protože je to přece jenom jeden z dalších broučků, ale nemá tady co dělat.
Doufám, že to byl jenom jeden a že na kolejích někde v nějakém pokoji není jejich hnízdo. Protože jestli jo, tak přijde na návštěvu další a já ho zase budu muset zabít...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ra.innie ra.innie | E-mail | Web | 5. listopadu 2016 v 11:53 | Reagovat

Á jejda. V prváku jsme měli podobný problém. Všude po oknech, kolem parapetů, po zemi, po balkoně, berušky. Červené berušky s černými tečkami. Taková milá stvoření a přitom takové mrchy. Nemohly jsme se jich zbavit.

2 Devil Lunneamora┼ Devil Lunneamora┼ | Web | 5. listopadu 2016 v 21:34 | Reagovat

To my ne :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama